Historie české SKF
V letošním roce slavíme stoleté výročí působení SKF v České republice. A takové významné výročí si zajisté žádá ohlednutí za pestrým stoletím, které SKF v Čechách prožila. Pojďte s námi na exkurzi zahrnující stěžejní momenty:
1919 - Založení společnosti Kuličková ložiska SKF s. r. o. v ČSR
Dne 27. října 1919 byla společenskou smlouvou v Praze založena pobočka společnosti SKF. Pár dní poté dorazil vlakem z Vídně ředitel vídeňské pobočky Ernest a s ním další tři zaměstnanci - správce skladu Leughamer, korespondentka Maršálková a účetní Špačková. V nových kancelářích zaučovali nově přijaté zaměstnance. Pracovalo se od osmé hodiny ranní do půl páté odpoledne a díky systému zavedenému ve Vídni dostávali zaměstnaní úředníci kromě nadprůměrné mzdy i svůj podíl na zisku - půl promile z vyúčtovaného zboží.
1923 - Vedení SKF pro region střední a východní Evropy přesídleno z Vídně do Prahy
Na květnové pracovní konferenci ve Vídni a v Praze, na níž se v roce 1923 sešli zástupci vídeňské, budapešťské a pražské pobočky, padlo rozhodnutí o tom, že pražská pobočka bude vykonávat supervizi nad ostatními kancelářemi SKF ve střední a východní Evropě, což od roku 1922 měla na starost vídeňská centrála.
Šéfem skupiny tzv. SKF "Východ" se stal Švéd Harald Hamberg. Jeho příchodem do Prahy v roce 1924 nastala nová éra SKF. Úřední agendu si rozdělilo vzniklé zakázkové a prodejní oddělení, ke zvládnutí rozšiřující se obchodní agendy byly přijaty nové úřednice. Inženýři rozjeli činnost technického oddělení, které vzniklo za účelem odborné podpory technické realizace zákaznických projektů.
1928 - Vystavěna budova SKF v Praze Holešovicích
V roce 1928 byla vystavěna samostatná budova SKF v pražských Holešovicích. V této budově sídlí firma SKF CZ, a. s. dodnes.
1929 - Fúze s továrnou F&S v Černýši - Pernštejně a vznik firmy Československá továrna na výrobu kuličkových ložisek SKF, a. s.
Ve snaze posílit vlastní pozici začala SKF měsíc před osudným černým pátkem na krachující newyorské burze skupovat akcie sedmi německých výrobců ložisek, a to včetně největšího - firmy Fichtl & Sachs. Tento konkurent SKF zaujímal tehdy třetinu evropského trhu. Společnost SKF získala v této firmě 27 % akcií. Kapitálovým vstupem do této a dalších německých firem na ložiska firma SKF rozhodla o tom, že se jejich výroba s devíti tisíci zaměstnanci sjednotí pod názvem VKF (Vereinte Kugellager Fabriken) do výrobních závodů ve Schweinfurtu a Cannstattu.
V důsledku této značné proměny se továrna v Černýši - Pernštejně, dosud výrobní závod firmy Fichtl & Sachs, přidala v roce 1929 k majetku SKF pod správu pražské firmy SKF včetně československého obchodního zastoupení, které až dosud náleželo firmě Kovář a spol, a celý podnik změnil svůj název na Československá továrna na výrobu kuličkových ložisek SKF, akciová společnost.
1939 - Výrobní závod předán německé části SKF
Po zabrání Sudet přešla továrna v Černýši do majetku berlínské firmy Riebe a spol., která také patřila pod SKF. Ztrátou továrny vyrábějicí pro celý koncern mimo jiné ložiska do mlátiček obilí utrpěla pražská firma velké obchodní ztráty. V roce 1939 došlo k rozpadu zbytku Československa a okupaci. V důsledku těchto událostí proběhlo plošné snížení platů a také historicky první propuštění několika zaměstnanců pražské centrály. Po vyhlášení Tisova Slovenského státu bylo také nutností založit bratislavskou pobočku SKF jako samostatnou společnost podřízenou přímo ředitelství v Göteborgu.
1945 - Pražské povstání
Barikády Pražského povstání na Habrmanově třídě, které vyrostly nedaleko centrály SKF, zachytil holešovický fotograf Hanzlík. Se zbraní v ruce se Pražského povstání účastnili i někteří zaměstnanci SKF. Účetní paní Beránková jako členka Červeného kříže na nádraží ošetřovala přijíždějící vězně z osvobozených koncentračních táborů. Jejím prostřednictvím SKF propůjčila své dodávkové auto k rozvozu léků.
1946 - 95 % trhu v ČSR pokrývá SKF
V roce 1946 ložiska SKF reprezentovala 95 % jejich spotřeby v celém Československu. Pro poválečnou obnovu hospodářství, obzvláště strojírenského průmyslu, se ložiska stala klíčovým strategickým zbožím. Centrála SKF v Holešovicích zažívala pod náporem objednávek nebývalé pracovní tempo.
1948 - Znárodnění výrobního závodu SKF v Černýši a udělení výjimky ze znárodnění pro obchodní firmy SKF
Po únorovém puči v roce 1948 se chod firmy ocitl pod ostražitým dohledem komunistické strany. Všemi očekávaný dekret o znárodnění pražské SKF však nepřicházel. Namísto likvidačního dopisu obdržela firma výnos ministerstva zahraničního obchodu z 21. dubna 1948. Tímto výnosem byla společnosti udělena výjimka ze zákona o znárodnění, díky níž mohla provozovat dále svoji obchodní činnost. SKF musela své dovozy ze Švédska nechat zpracovat podnikem zahraničního obchodu s názvem Kovo. Ten jako jediný československý podnik u SKF ložiska objednával a platil za ně. Tento obchodní systém setrval až do revoluce.
Do rukou státu však přešla továrna v Černýši-Pernštejně. Jedním z důvodů bylo zajisté i to, že za sortiment a kvalitu ložisek SKF neexistovala odpovídající náhrada. Stejně tak nenahraditelný byl i skvěle fungující zavedený systém distribuce zboží.
1953 - Embargo západních států na vývoz strategických výrobků včetně ložisek do socialistických zemí
Upevňování komunistického režimu a stále rostoucí napětí studené války přivedlo západní země k uvalení hospodářského embarga na státy sovětského bloku. V důsledku těchto opatření se dovoz ložisek ze Švédska v roce 1953 zastavil. Nástup krizových let SKF v Československu prohloubila i celostátní měnová reforma. Kvůli neuzavřené obchodní československé-švédské smlouvě podnik Kovo odmítl s SKF obchodovat. Až s rokem 1956, kdy došlo opět k uzavření československé-švédské smlouvě, přišla naděje na celkové zlepšení hospodářské situace.
V této době ale začala československá produkce ložisek v rámci nově zakládaných továren národního podniku - Závodů kuličkových ložisek (ZKL), jelikož dovoz ze západních zemí byl omezován. Důvodem k radosti bylo v roce 1959 získání velké zakázky napínacích kladek na trolejová vedení, kterou Československé státní dráhy objednaly v souvislosti se zahájením elektrifikace železničních tratí.
1970 - Prodejna SKF Tuzex v Praze
V roce 1969 SKF zahájila s podnikem zahraničního obchodu Tuzex jednání o zřízení konsignačního skladu a prodejny, která by za tuzexové poukázky, takzvané bony, prodávala především automobilová ložiska široké veřejnosti. O rok později, 1. září 1970, byla prodejna slavnostně otevřena a v prosinci sem na návštěvu zavítala i švédská velvyslankyně Agda Rössel.
V 80. letech zvyšovala firma SKF Praha frekvenci svých technických seminářů pro zákazníky pořádaných za účasti zahraničních techniků. V roce 1986 se poprvé v historii českého zastoupení SKF konal seminář pro techniky československého válcovenského průmyslu přímo ve výrobním závodě SKF ve Schweinfurtu. Tématy technických seminářů bylo především seznámení s nejnovějšími výsledky vývoje a výzkumu SKF, poradenství konstrukčních aplikací, servisní údržba ložisek, mazání a mazací systémy či diagnostika ložisek.
1990 - Obnovení přímých obchodů a budování distribuční sítě
Politické změny rychle přinesly pád obchodního monopolu podniků zahraničních obchodů. V roce 1990 SKF vystavila první přímé faktury jednotlivým odběratelům. Databáze SKF postupně registrovala celkem asi dva a půl tisíce přímých odběratelů. S cílem zefektivnit obsluhu svých zákazníků začala firma v roce 1991 budovat vlastní síť autorizovaných distributorů.
Ve stejném roce zřídila firma SKF ve své holešovické budově pro své klienty první školicí centrum SKF ve východní Evropě - SKF Maintenance Support Centre. Středisko začalo úspěšně nabízet v pravidelných měsíčních kurzech všeobecná i specializovaná školení zaměřená na montáže, demontáže, údržbu, diagnostiku a provozování valivých ložisek.
V roce 1993 po rozdělení Československa byla na Slovensku založena samostatná společnost - SKF Slovensko s. r. o. - později usídlená v Bratislavě. Činnost slovenské firmy zůstávala pod vedením pražské pobočky a administrativní zpracování zakázek bylo prováděno s plnou podporou SKF Eurotrade ve Švédsku.
1997 - Certifikát ISO 9002 pro SKF Praha
Během první poloviny devadesátých let dohnala SKF Praha svou dynamickou transformací strandard práce západoevropských poboček, což v roce 1997 potvrdilo udělení mezinárodního certifikátu kvality ISO 9002.
2011 - Akvizice společnosti Lincoln Industrial
Od roku 2011 náleží celý koncern Lincoln Industrial pod koncern SKF AB, se sídlem ve švédském Göteborgu, jako součást takzvaného Lubrication Business Unit. Spolu s ním i výrobní závod na mazací systémy v Chodově.
2015 - Otevření nové výrobní haly s ekologickým certifikátem LEED Platinum v Chodově - SKF Lubrication Systems
Nová výrobní hala závodu v Chodově je vybudována dle standardu certifikace LEED, úroveň Platinum. Certifikace LEED (Leadership in Energy & Environmental Design) je udělována mezinárodně společností U.S. Green Building Council (Rada pro šetrné budovy). Tento certifikát získávají budovy s optimalizovaným vlivem na životní prostředí z pohledu konstrukce celé budovy. Mezi nejdůležitější sledované aspekty patří úspora energie, efektivní využití zdrojů vody, snížení emisí CO2 a zlepšení kvality prostředí uvnitř budovy.
2019 - Oslava sto let působení SKF v Česku
Autorem ilustrace k příležitosti výročí sta let české SKF je ilustrátor Michal Bačák. K tomu, co bylo jeho inspirací a jaký je záměr tohoto díla, se vyjádřil následovně:
„Aniž bych se v životě jakkoliv detailně zajímal o technologie, inženýrství a strojírenství, společnost SKF tak nějak vždy byla v mém povědomí.
Když mě pak tento přední světový výrobce ložisek s více než stoletou tradicí oslovil, abych vytvořil ilustraci k stému výročí společnosti v Československu, byla to pro mě velká čest a radost! Bylo pak velmi příjemné setkat se s klientem - tedy lidmi, kteří jsou hrdí na svou firmu a na tak dlouhou tradici. České sídlo společnosti, ve kterém je SKF už od dvacátých let je - mimochodem - hned za rohem od mého ateliéru.
Dětství zasypané fantastickými vynálezy Julese Vernea, krásu světů Karla Zemana a estetiku technologické civilizace s její nezdolnou vírou v lidský pokrok jsem se pokusil dostat do černobílé ilustrace oslavující stoleté jubileum právě v našich zemích. Tím, že ložiska společnosti SKF dávno nejsou jen kovovým obrazem takřka kopernikovské sluneční soustavy, ale pojí se k nim i technologie z jiných oborů dvacátého prvního století, bylo třeba, abych ilustraci posunul do roviny skoro vědecko-fantastické. Binární kód zastupuje informační technologie, robotická ramena a jedoucí rychlovlak pak navazují na jejich aplikace. Vedle československé vlajky a lipové ratolesti jsem - pokud jde o historii společnosti - navázal kompozicí na reklamní plakáty společnosti SKF z období poloviny dvacátého století.“
